Exponát měsíce - květen 2023

10. 5. - 6. 6. 2023 Předsálí Všeobecné studovny, přízemí (vchod A), po-so: 9.00-19.00 (v provozní době NK)
Vstupné 20 Kč (čtenáři NK ČR zdarma)

Gregorius papa I. (Magnus): Homiliae quadraginta in evangelia
polovina 11. století
NK Praha, sign. IV D 7, fol.

V bohatých rukopisných fondech Národní knihovny České republiky v Praze najdeme i kulturně-historicky významný latinský kodex čítající 155 folií. Podstatná část (fol. 1–144) tohoto pergamenového rukopisu – s folii o rozměru 28x19 cm psanými karolinskou minuskulí – obsahuje text Čtyřiceti homilií na evangelia papeže Řehoře Velikého (ca540–604, pontifikát 590–604), středověkého „bestselleru“. Součástí kodexu je dále dodatečně připojená papírová složka pocházející z 15. století, která obsahuje navazující pasáže téže památky (fol. 145–155). Na fol. 41v se nachází mladší zápis z první poloviny 12. století, jehož obsahem je cantus missae s  neumovým notopisem sanktgallenského typu.

Rukopis zařazujeme mezi zásadní památky bohemikálního charakteru, neboť byl sepsán kolem poloviny 11. století v benediktinském klášteře v Praze-Břevnově, a je tak nejspíše jedním z prvních dokladů působnosti břevnovského skriptoria založeného v období působení opata Meinharda z Niederaltaichu (1035/1044–1089).

Oblíbenost řehořovské látky v (raně) středověkém prostředí dokládá celý soubor latinských i staroslověnských památek, které byly jakožto importy, opisy či překlady součástí latinského a staroslověnského písemnictví raně přemyslovských Čech. Nejvýznamnější doklad představuje staroslověnský překlad již uvedeného homileticko-exegetického textu Řehoře Velikého, ve slovanském prostředí tradičně označovaný jako Besědy na evangelije. Původ překladu je kladen do českého prostředí 11. století, přičemž bývá spojován s činností Sázavského kláštera (1032–1096/7). Počínaje 13. stoletím je uvedená památka dochována ve východoslovanském prostředí v řadě úplných zápisů či ve formě výtahů. Rukopis IV.D.7 břevnovské provenience představuje nejbližší dosud známou latinskou paralelu k uvedenému staroslověnskému překladu, je důležitým dokladem pro poznání počátků české kultury a vzdělanosti a představuje významný pramen pro řadu disciplín (medievistiku, patristiku, latinskou a slovanskou filologii, paleografii, textologii aj.).

Staroslověnský překlad Čtyřiceti homilií na evangelia papeže Řehoře Velikého (2. polovina 11. století, Sázavský klášter) v cyrilicí psaném opise ruského původu z 13. století (tzv. Pogodinský rukopis).
Vlevo: iluminace zobrazující uprostřed Ježíše Krista, po jeho pravici sv. Řehoře Velikého, po levici sv. Eustathia
Vpravo: začátek textu 1. homilie Řehořova díla