Závěry a doporučení Mezinárodní konference o národních bibliografických službách

1

Jednotlivé státy mají neodkladně prověřit stávající právní úpravu, týkající se povinného výtisku, a posoudit jednotlivá ustanovení z pohledu současných i budoucích požadavků. Tam, kde je to nutné, je třeba provést revizi;

2

Státům bez právní úpravy v oblasti povinného výtisku se naléhavě doporučuje, aby ji přijaly;

3

Nové zákony o povinném výtisku či nařízení, která z těchto zákonů vycházejí, mají:

• stanovit předmět povinného výtisku,
• zajistit, aby odevzdávání povinných výtisků odpovídalo výše uvedeným záměrům,
• být dostatečně obsažné v terminologii a formulacích, aby zahrnuly existující druhy dokumentů s informačním obsahem i další, které mohou teprve vzniknout
• zahrnovat opatření k vymáhání plnění povinností plynoucích ze zákona

Právní úprava se může týkat více institucí, které sdílejí odpovědnost za povinné výtisky;

4

Národní bibliografie má pokrývat souběžnou národní produkci a, kde je to možné, zajistit i retrospektivní pokrytí národní produkce. Je-li nutné pokrytí omezit, musí národní bibliografická agentura definovat a vydat kritéria výběru;

5

Národní bibliografie má zahrnovat záznamy dokumentů ve všech jazycích a/nebo písmech, které se vyskytují v dokumentech publikovaných na území státu. Vždy, když je to možné, mají tyto záznamy obsahovat jazyky a/nebo písma, v nichž byly dokumenty původně vydány;

6

Národní bibliografická agentura má použít jednu či více z mnoha dostupných forem prezentace, které budou nejlépe uspokojovat potřeby jejích uživatelů, včetně uživatelů se speciálními požadavky. Všechny formy prezentace mají vyhovovat mezinárodně přijatým standardům. Nejméně jedna forma prezentace národní bibliografie má plnit archivní a ochrannou funkci a být trvale uchovatelná;

7

Národní bibliografie má zaznamenat dokument co nejdříve po jeho vydání. Mají být přijata opatření umožňující efektivní distribuci národní bibliografie. Forma jejího vydávání se má pravidelně aktualizovat tak, aby uspokojovala potřeby uživatelů a umožnila jim přístup k záznamenaným dokumentům bez časové prodlevy;

8

V každém pokračování/aktualizaci národní bibliografie v jakékoli formě mají být pro potřeby identifikace uvedeny následující informace:

• název bibliografie
• období, které konkrétní pokračování/aktualizace pokrývá
• místo vydání a jméno nakladatele
• datum vydání
• mezinárodní identifikační číslo bibliografie
• copyright
• záznam CIP (katalogizace v publikaci), je-li dostupný
• údaj o dostupnosti a cena

9

Národní bibliografie má dále obsahovat úvod, a je-li třeba návod pro uživatele. V případě potřeby, např. u elektronických publikací, mohou být tyto náležitostí vydány samostatně. Mají se uvádět následující údaje:

• zdroj, na jehož základě byly záznamy vytvořeny; např. záznamy byly vytvořeny podle exemplářů povinných výtisků, odevzdaných národní knihovně na základě zákona o povinných výtiscích
• pokrytí, včetně informace o výjimkách
• periodicita
• uspořádání
• použité bibliografické, klasifikační a katalogizační nástroje, včetně informací o národních a regionálních úpravách a doplňcích
• soupis použitých specifických termínů s definicemi a zkratkami
• přehled použitých klasifikačních schémat
• přehled použitých transliteračních tabulek
• popis systému řazení
• systémové požadavky, je-li to třeba

10

Bibliografické záznamy zahrnuté do národní bibliografie mají odpovídat mezinárodně uznávaným standardům a mají být vybaveny selekčními údaji tak, aby uspokojovaly požadavky uživatelů a odpovídaly formě distribuce;

11

Národní bibliografická agentura má převzít odpovědnost za přípravu úplných bibliografických záznamů dokumentů národní produkce (nebo koordinovat jejich přípravu) a má přebírat národní a mezinárodní standardy a zásady pro katalogizaci, mezinárodní identifikační systémy jako jsou ISBN, ISSN, transliterační tabulky, správu souborů autorit, klasifikační systémy, metadata a trvalé označení digitálních objektů

12

Národní bibliografické agentury mají přijmout prvky základní úrovně záznamu doporučené v závěrečné zprávě

13

Národní bibli

14

Neodkladná pozornost má být na národní i mezinárodní úrovni věnována zajištění kompatibility, konvertibility a dostupnosti mezi bibliografickými výměnnými formáty knihovnických, informačních a nakladatelských komunit; přitom je třeba zajistit, aby byly při konverzích identifikovány všechny údaje a nedocházelo k jejich ztrátám;

15

Národní bibliografické agentury mají podporovat pokračující práce na harmonizaci standardů, připravovaných s ohledem na všechny druhy dokumentů, počínaje seriálovými publikacemi;

16

IFLA má podporovat revize existujících souborů pravidel, aby byly zajištěny pokyny pro zpracování všech druhů dokumentů - včetně těch, které jsou nyní nové, či které se teprve v budoucnosti objeví;

17

IFLA má podporovat studie k vydávání vícenárodních bibliografií v oblastech, kde není z nějakého důvodu v současné době možné vydávat národní bibliografie a kde existují geografické, jazykové či kulturní spojitosti;

18

IFLA má podporovat mezivládní i mezinárodní nevládní organizace v tom, aby zpracovávaly bibliografie svých publikací (v prvé řadě vlastních) podle mezinárodně schválených bibliografických standardů;

19

IFLA má tam, kde je to zapotřebí, pomáhat národním bibliografickým agenturám vyvíjet jejich národní bibliografické činnosti - např. zajištěním pilotních projektů rozvoje národní bibliografie, stanovením pravidel produkce národní bibliografie, organizováním národních, regionálních či mezinárodních seminářů a školení;

20

Národní bibliografické agentury mají být aktivní v prosazování nových bibliografických standardů a nových zákonných úprav v oblasti povinného výtisku i v seznamování profesionálů a uživatelů s novou praxí formou seminářů a školení;

21

Národní bibliografické agentury mají pravidelně hodnotit svoji úspěšnost při plnění těchto doporučení;

22

Mají být podniknuty kroky k zajištění toho, aby národní bibliografické agentury bez elektronického přístupu nebyly penalizovány a mohly zůstat součástí světové bibliografické sítě;

23

Členské státy IFLA či UNESCO budou požadovat, aby UNESCO přijalo tato doporučení.