Nejrozsáhlejší sbírka grafických listů univerzitních tezí u nás

Sbírka 526 grafických univerzitních tezí patří mezi nejcennější sbírkové celky nacházející se v Národní knihovně České republiky. Početně představuje vůbec největší sbírku tohoto charakteru, jejíž jednotlivé položky mají z hlediska svého vzniku vztah k jediné instituci, v tomto případě k Filozofické fakultě univerzity Karlovy v Praze.

Univerzitní teze představují velmi rozměrné grafické jednolisty nejrůznějšího výtvarného námětu, které ohlašovaly významné univerzitní disputace, většinou konané na závěr bakalářských či magisterských studií.

Teze byly vyvěšovány na veřejných místech a zasílány jako pozvánka významným osobnostem, během disputace sloužily jako program a po ní jako upomínka a předmět sběratelského zájmu. Klementinská sbírka postihuje léta 1637-1754 a pokrývá tak vrcholné období užívání grafických tezí v univerzitním prostředí, kde se prosadily především zásluhou jezuitského řádu působícího v těchto institucích.

Po stránce umělecké jsou grafické univerzitní teze zajímavé svými bohatými, často alegorickými a velmi rafinovanými obrazovými výjevy, na jejichž realizaci se obvykle podíleli dva umělci, autor předlohy a rytec. V tomto směru je u pražského souboru patrná úzká spolupráce s nejlepšími ryteckými dílnami v Evropě, nacházejícími se především v německém Augsburgu (dílny Bartoloměje II. Kiliana, Melchiora Küssela, Jana a Josefa Klaubera), ale také v Římě, Benátkách, Vídni a Wroclavi. Pro řadu univerzitních tezí vznikaly originální kresebné předlohy, jechž autory byli Karel Škréta, Jan Jakub Thummer, Jan Jiří Heintsch, Francesco Marchetti nebo olomoucký augustinián Antonn Lublinský. Pro většinu tezí však byly používány náměty vycházející z reprodukcí italských, vlámských či francouzských mistrů. Ze světového umění byly oblíbené především kompozice Rubensovy, Van Dyckovy, ze staršího umění díla Andrey del Sarto, Veronesa, Jana van Aachen, boloňské školy atd.

Univerzitní teze byly vzhledem ke své vysoké umělecké i materiální hodnotě vysoce ceněny již v době svého vzniku a již tehdy byly zakládány jejich sbírky. Užívání tezí v univerzitním prostředí postupně zaniká od 70. let 18. století, a to v úzké souvislosti se zrušením jezuitského řádu. Později se již tento fenomén v prostředí vzdělávacích institucí neobjevuje.

Oslava sv. Ignáce a misionářského působení jezuitů: univerzitní teze Matyáše Ignáce Kholla, 1695
Z fondu NK ČR. Foto: Ivan Král

Triumf sv. Kateřiny: univerzitní teze Jana Marcela Henneta, 1749
Z fondu NK ČR. Foto: Ivan Král