Při rekonstrukci Národní knihovny ČR a celého areálu Klementina dochází průběžně k významným archeologickým nálezům. K nejzajímavějším objevům patří kamenná kanalizace - podle archeologů jde o nejstarší dochovanou kanalizaci v Praze, jejíž původ se odhaduje k roku 1660.
|
|
Po svém příchodu do Prahy roku 1556 se usadili první příslušníci jezuitského řádu v blízkosti Karlova mostu ve starobylém dominikánském klášteře u sv. Klimenta. Zchátralé budovy jim nevyhovovaly a proto začali s rozsáhlou stavební činností. Dary a koupěmi postupně získali celý prostor nynějšího Klementina. S rozrůstajícím se areálem a zvyšujícím se počtem osob, které v něm žily, bylo třeba postarat se i o hygienická zařízení, především o přívod a rozvod vody, zřízení "secessí" či latrin a budování stok, které odváděly splašky do řeky. Velká kamenná "štola" byla vybudována v roce 1673 a vedla od rohu Klementina v ulici Křižovnické a Platnéřské přímo do řeky. Důkladná stavba budila obavy v sousedním křižovnickém klášteře, takže jezuité se museli zavázat, že napraví všechny případné škody. Dosud stojící kamenná kašna na Révovém (tehdy Rajském) nádvoří byla v roce 1677 potrubím spojena s latrinami a splašky z nich byly odváděny do velké kamenné štoly.
Pro domy v Platnéřské ulici nebylo sousedství značně obydleného areálu, z něhož byly vypouštěny splašky do uliční obecné stoky, nijak příjemné. Plánek klementinské kanalizace z roku 1690 ukazuje, že do ulice ústily "hejcuky" či "vejpady" od latrin v semináři i z rybného haltýře v kolejním dvoře (č. 2 a 7). Měšťané si stěžovali u magistrátu a domohli se toho, že byla z cihel vystavěna podzemní štola (č. 5), která "neřád z latriny koleje až do řeky vyvedla". Jednání mezi kolejí a magistrátem se vlekla několik let a byla ukončena 4. března 1690 písemným potvrzením, které upravovalo zásobování Klementina vodou z obecního vodovodu za finanční náhradu 20 kop ročně. Dále smlouva mj. stanovila: "Bude tehdy povinnost pana pátera rektora nynějšího, i budoucích rektorův, tu [štolu] v ulici Platnéřské pod zemí jdoucí, jakož i hlavní štůlu, až do řeky, na náklad velebné koleje v svébytnosti zdržovati; a kdyby se poznamenalo, že protrženo jest, ihned zaopatřiti dáti, tak aby se žádnému nejmenší škoda maně v ulici smrad a nečistota nedála ..."
Celá smlouva i s plánkem je dokladem o hygienických podmínkách v jedné z největších pražských budov. Mohutná kašna na Révovém nádvoří, "lavatoria" před refektářem i okénko do bývalé kolejní kuchyně jsou dodnes existujícími památkami na starý vodovodní systém v Klementinu. Nyní se díky archeologickým nálezům můžeme seznámit s další částí původního kanalizačního systému.
|
Plán klementinské kanalizace z roku 1690 |
Legenda k plánku |
Repro z citovaného článku. Originál Archiv hl.m. Prahy, Sbírka listin MA I - 199/9. |
1 Kašna v Seminarium 2 Hejcuk, kudy před tím z kašny do ulice voda vypadávala 3 Žlábek, z něhož voda teče do latriny 4 Secessí collejský a seminárský 5 Štola pod zemí z cihel 6 Ostatní štola od rohu colleje až do vody kamenná 7 Rybní haltýř v colleji s předešlým vejpadem vody do ulice 8 Nyní vejpadové, jeden z kuchyně a druhý z téhož haltýře do latriny 9 Stojan v kuchyni a dvě lavatoria u rectoria 10 Fontána v colleji 11 Z ní vejpad do latríny 12 Secessí v colleji 13 Domy v Platnejřskej ulici 14 Strouha uliční 15 Stará štola obecní klenutá 16 Trouby do špitála vodu vedoucí 17 Kašny špitálský 18 Mostek u domu Vratislavského 19 Strouha říčná od mlejnů mostských 20 Pažení neb plechy nezvytahané na škodu odpadu vody 21 Nános od štoly pocházející, v kterýchžto místech velební P. Patres S. J. třikráte do roka hrabati a cíditi dáti povinni jsou [bez čísla] v levém rohu: Stojan při konviktu
|
Zpracováno podle článku: URBÁNKOVÁ, E. O hygieně v Klementinu koncem 17. století. Ročenka Státní knihovny ČSSR v Praze 1967. 1969, s. 168-175.
Foto - zdroj: Tisková zpráva NK ČR 28.6. 2011