Nejstarší univerzitní kodexy a Karel IV.

Nejstarší jádro historických fondů dnešní Národní knihovny tvoří rukopisy středověké pražské univerzity, jež byla založena Karlem IV. již roku 1348. Knihovny však neexistovaly při univerzitě jako celku či při jejích fakultách, ale při univerzitních kolejích, v nichž žili učitelé a studenti vysokého učení. Nejstarší a největší kolej, nazvaná Karlova po zakladateli univerzity, byla založena roku 1366. Zpočátku jí bylo věnováno jen několik desítek knih, avšak záhy, roku 1370, ji Karel nadal velkorysým darem: 114 rukopisy z pozůstalosti vyšehradského probošta Viléma z Lestkova, kterou předtím získal nemalým nákladem 100 hřiven stříbra. Z těchto rukopisů se na základě středověkých knihovních katalogů podařilo identifikovat tři kodexy: XIII F 12 (Johannis de Tambaco De culpa et gratia), VIII H 32 (Macrobius in Sompnum Scipionis) a XIII D 7 (Jacobi de Vitriaco Historia Hiersolymitana).

Tři nejstarší univerzitní kodexy z daru Karla IV.,  fond NK ČR, foto: Ivan Král