Slavný model Prahy vytvořil A. Langweil v Klementinu
Antonín Langweil (13.6. 1791 – 11.6. 1837) – tvůrce historického modelu Prahy
Tvůrce trojrozměrného lepeného modelu historické části Prahy byl svým životem a dílem úzce spjat s pražskou Univerzitní knihovnou a Klementinem. Od r. 1822 až do své smrti byl knihovním sluhou a bydlil v naturálním bytě přímo v knihovně a Klementinum bylo jedním z prvních objektů, které pro svůj model zaměřoval. Pro práce na modelu využíval plánů, rytin a literatury z fondů knihovny, potřebné rýsování, malování a další modelářské, truhlářské a soustružnické práce prováděl ve svém bytě a v dalších místnostech Klementina. Zde jeho model postupně vznikal a byl i dočasně po jeho smrti uložen. Langweilův model je promyšleně vytvářeným a nesmírně precizně provedeným dílem velké dokumentární i výtvarně umělecké hodnoty. Jeho tvůrce nebyl pouhým knihovním sluhou - předchozí průpravou byl malířem, modelátorem a litografem a na svou dobu měl i značné školní vzdělání - jako uchazeč o místo knihovního sluhy prokázal znalost češtiny, němčiny, latiny, byl absolventem rétoriky a výborně ovládal psaní kaligrafickým písmem.
Za svého působení v Klementinu se začal zabývat myšlenkou na vytvoření přehledného a detailního modelu Prahy. Na zkoušku provedl model Klementina, Clam-Gallasova paláce a Pachtova paláce, které vystavoval na výstavách Akademie v letech 1827 a 1829. Bezprostředním podnětem pro zahájení práce na celkovém modelu města byla pro Langweila pražská výstava modelu Paříže Symphoriena Carona v r. 1826. Východiskem pro model Prahy se stal plán města od Josefa Jüttnera z let 1811-1815, který Langweil devětkrát zvětšil do měřítka 1:480. Tím vytvořil předpoklad, že se celý model vejde do jedné větší místnosti. Tam, kde Jüttnerův plán nezachycoval všechny podrobnosti zástavby, zejména v Židovském Městě, provedl Langweil sám zaměření a zakreslení, čímž fakticky vykonával práci geometra. Získal dokonce i povolení od pražského velícího generála k zaměření a zakreslení kasáren a dalších vojenských objektů zvenčí i uvnitř, ovšem s výjimkou hradeb tehdejší pražské pevnosti, přesto hradby u Újezdské brány a u Brusky na modelu jsou. Takto vytvořený velmi podrobný plán města v měřítku 1:480, který byl součástí modelu, se později bohužel ztratil.
Klementinum na Langweilově modelu
Foto: Muzeum hl. města Prahy. 2009
S velkou obezřetností volil Langweil materiál, který pří práci na modelu použil. Zkoušel modelovací hlínu, sádru i dřevo, které byly sice výhodné pro zpracování, ale nevýhodné pro kolorování. Jako malíř chtěl pochopitelně vystihnout také barevnost města a chápal celý model jako umělecké dílo. Zvolil proto daleko obtížnější, ale výtvarně a malířsky mnohem lákavější a působivější techniku: prokreslovat a kolorovat nárysy na kreslícím papíru a jimi polepovat tvrdý karton, loubí, komíny a konstrukce vyřezávat ze dřeva, výrazné kopule vytočit na soustruhu některé sochy (dnes ztracené) vyřezat ze slonoviny a opakované motivy střešní krytiny a dlažby provést většinou litograficky, ovšem v odlišnosti barev. Langweilův model o délce 5,76 a šířce 3,24 metru je cenný svou nesmírnou přesností a věrným zobrazením i nejpodrobnějších detailů ulic, budov, dvorů a zahrad. Zachycuje i vývěsní štíty, domovní čísla a znamení uliční lucerny, rozlišuje barvu střešní krytiny, v dlažbě vyznačuje rigoly a kanalizační vpusti, na dvorcích ukazuje hromady dříví, opřené žebříky, rozlišuje tvary korun stromů a vojenské objekty oživuje postavičkami strážných. Každý dům je samostatnou jednotkou, která může být z modelu vyňata a nahrazena jinou.
Na modelu pracoval Langweil v letech 1826-35. Nejdříve sestavil si polovinu Starého Města, které vystavoval na samostatné výstavě roku 1829. Na výstavě roku 1831 předvedl již celé Staré a Židovské Město. Na průmyslové výstavě na Pražském hradě roku 1833 byl model dále rozšířen o část Malé Strany a Hradčan a na výstavě koncem roku 1834 byl předveden již model v dnešní podobě, zahrnující Staré a Židovské Město, Malou Stranu bez petřínských svahů a Hradčany bez Strahova a části Nového Světa. Poté doplňoval Langweil již jen nově postavené domy.
Nemoc a hmotná nouze mu znemožnily zobrazit i Nové Město a Vyšehrad, jak původně zamýšlel. Langweil si sám hradil všechen materiál použitý při sestavování modelu, který byl později odhadnut nejméně na 800 zlatých. Přitom z ročního platu 300 zlatých musil uživit rodinu s pěti dcerami. Jeho žádost o výpomoc na dokončení modelu byla dvorskou kanceláří roku 1833 zamítnuta. Na opakovanou žádost dostává sice v roce 1836 podporu 150 zlatých, ta však přichází až v době, kdy je již těžce nemocen a nemá už dost sil k dalšímu rozšíření modelu. Proto nabízí model ke koupi Vlasteneckému muzeu. Zamítavou odpověď na tuto nabídku dostává necelý měsíc před svou smrtí. Teprve roce 1840 vyhověl panovník žádosti Langweilovy vdovy, zakoupil model z vlastních prostředků a věnoval ho Vlasteneckému muzeu. Dnes je model trvale vystaven v samostatném sále Muzea hl. města Prahy. Detailní informace o modelu a jeho nedávné digitalizaci najdete zde.
Zpracováno podle článku: FRANC, Zdeněk. Antonín Langweil - tvůrce historického modelu Prahy (k 150. výročí úmrtí). Zpravodaj Státní knihovny ČSR. 1987, č. 3, s. 46-50.
Více se o Antonínu Langweilovi můžete dozvědět např. v pořadu Českého rozhlasu 2 - Toulky českou minulostí: Neúnavná píle Antonína Dlouháchvíle.