Jezuitské experimenty s vakuem dokazuje i nástropní freska
Není mnoho míst, kde by bylo možné porovnat technický nákres používaného experimentálního přístroje s jeho uměleckým ztvárněním. V Klementinu tuto možnost máme díky dochovanému spisu a freskové výzdobě Nového matematického sálu. Samotné přístroje se, bohužel, v klementinském areálu nedochovaly.
O jaké experimenty šlo, se lze dočíst v disertaci Jana (Joannese) Flaschnera De elemento aeris tractatus physico-experimentalis … (Praha, 1748, sign. 49 F 61, NK ČR), uložené ve sbírkách Oddělení rukopisů a starých tisků NK ČR. Jan Flaschner působil v letech 1748–1749 v pražském Klementinu jako profesor experimentální fyziky. V disertaci popsal, kromě jiného, i pokusy s vakuem prováděné jezuity v Klementinu pomocí zde sestrojené vývěvy. V obrazové příloze pak používané přístroje zachytil.
Reprodukce nákresu (zdroj Jezuité a Klementinum, NK ČR, Praha 2006)
Při pečlivějším zkoumání zjistíme, že dva přístroje z Flaschnerova nákresu jsou zachyceny i na nástropní fresce v Novém matematickém sále, jež vznikla kolem roku 1760. Sál byl vybudován jako součást reprezentativních prostor klementinského Matematického muzea. Dnes je součástí Oddělení rukopisů a starých tisků a není přístupný veřejnosti. Pro náš účel poslouží detail fotografie ústřední nástropní fresky, kde pod věrně zachycenou klementinskou Astronomickou věží vidíme skupinu andělíčků, zkoumajících SAPIENTISSIMI OPUS (Dílo nejmoudřejšího), tedy stvořený svět pomocí exaktních vědních disciplín.
Pojďme tedy porovnat vyobrazení přístrojů ze spisu s jejich zpodobněním na fresce. Andělíček úplně vpravo drží v ruce vývěvu velmi podobnou té z Flaschnerova nákresu v pravém dolním rohu pod označením Fig. 12. Oproti nákresu je vývěva na fresce vybavena navíc podstavcem.
Méně známý nám bude přístroj, s nímž pracuje andělíček v pravé části skupiny. Pohledem na nákres z Flaschnerova spisu zjistíme, že téměř totožný přístroj (liší se délkou vodorovné tyče a háčkem u spodní polokoule) je zakreslen pod označením Fig. 2 (při pravém okraji nad vývěvou Fig. 12). K jakému experimentu tento přístroj sloužil? Používal se k pokusům s tzv. magdeburskými polokoulemi, jak píše Karel Mačák v publikaci Matematické spisy vzniklé v Klementinu v kapitole Vakuum a vzduchoplavba na s. 127–129. Tamtéž autor také poznamenává, že „malířovi asi nebyla jasná fyzikální podstata experimentu a proto nenakreslil do obrazu háček, který musí přidržovat dolní polokouli.“ (viz: https://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/401148/DejinyMat_18-2001-1_6.pdf)
Detail nástropní fresky v Novém matematickém sále (foto E. Hodíková, NK ČR)
