Jiří Arvéd Smíchovský a Klementinum
Část první
Arvéd: Léta studentská
Jiří Arvéd Smíchovský se narodil 2. května 1898 v Liliové ulici čp. 249, pokřtěn byl v kostele sv. Jiljí. Později se rodina Smíchovských přestěhovala do Jilské ulice. Arvéd pocházel z movitější měšťanské rodiny, jeho otec byl spolumajitelem firmy „R. Smíchovský“, která dodávala vybavení pro tiskárny. Na jaře roku 1918 požádal Arvédův otec o změnu příjmení na „Smichowski“, jak je uvedeno v poznámce zápisu o Arvédově křtu.
Arvéd Smíchovský navštěvoval nejprve obecnou školu sv. Jiljí na Uhelném trhu a později německé gymnázium ve Štěpánské ulici. Po maturitě v roce 1916 vstoupil do semináře katolické teologické fakulty, kde však zůstal jen pouhý rok. Studovat začal i na filozofické fakultě pražské německé univerzity, obě tyto fakulty sídlily v té době v Klementinu. Kromě toho nastoupil i na právnickou fakultu. Jako student do Klementina docházel na přednášky a nepochybně využíval i služeb tehdejší c. k. Veřejné a universitní knihovny. Jeho studia přerušila první světová válka. Doktorem obojího práva se stal v roce 1921, ve studiu filozofie a teologie pokračoval na Karlově univerzitě až do roku 1923, během té doby studoval i v zahraničí – filozofii na univerzitě v Toulouse, kde získal doktorát, a teologii v Římě, na papežské univerzitě Gregorianě.
Byl nesmírně jazykově nadaný – v rodině se mluvilo česky a německy, uměl řecky, latinsky a hebrejsky, italsky a francouzsky, pasivně ovládal další jazyky. Kromě toho oplýval fenomenální pamětí. Jeho velký sen, totiž stát se knězem se mu nesplnil, po vyloučení z teologické koleje v Římě (které je v přímém rozporu s pozdějšími tvrzeními, že byl jezuitou) studoval srovnávací religionistiku. Kromě klasických univerzitních studií se intenzivně sebevzdělával nejen v cizích jazycích. Přitahovalo ho tajemno, hermetismus, okultní vědy, kabala – s jejich pomocí se snažil dostat se až k jádru věcí, pochopit základní principy fungování světa.
Jeho studentská léta skončila nejpozději v roce 1931, kdy v Praze nastoupil jako advokátní koncipient u advokáta JUDr. Jiřího Branžovského, jeho láska ke knihám a touha po vzdělávání trvala dál. V té době už bydlel v malostranském domě „U zlaté lodi“, který koupil jeho otec a kam se rodina Smíchovských asi v roce 1927 přestěhovala. Zde si Arvéd Smíchovský vybudoval vlastní knihovnu o několika tisících svazků z mnoha humanitních oborů, velká část z nich se vztahovala k hermetismu a okultním vědám. Bedny plné knih si domů posílal i ze svých pobytů v cizině, podařilo se mu shromáždit neuvěřitelnou sbírku vzácných tisků. V knihovně Národního muzea navštěvoval dr. Jana Kefera, který mu rovněž půjčoval vzácné knihy, ne všechny však byly vráceny – po válce správa knihovny Národního muzea žalovala Smíchovského za to, že si odtamtud vypůjčil a nevrátil několik knižních titulů.
Smíchovský nepochybně navštěvoval nadále i klementinskou knihovnu. Veřejná a univerzitní knihovna v Klementinu procházela od poloviny 20. let 20. století rozsáhlou přestavbou pod vedením arch. Ladislava Machoně.
Nešlo jen o změnu vnějšího pláště budovy, radikálních úprav se dočkalo i vnitřní uspořádání knihovny, které se projevilo i ve službách čtenářům. Pokud i zde neznal Smíchovský nějakého „insidera“, dostalo se mu standardních knihovních služeb, vzácné tisky či rukopisy bylo možné studovat jen prezenčně. Tento nedostatek si Smíchovský bohatě vynahradil v době protektorátu, kdy byl přímo v Klementinu zaměstnán.
Jiří Arvéd Smíchovský a Klementinum
Spolupracovník >> | Stopy v paměti >>
Použité zdroje:
BERNARDOVÁ, Kristýna. Nacismus versus okultismus v protektorátu: osudy Jiřího Arvéda Smíchovského a Jana Kefera. Vydání první. Praha: Academia, 2021. 225 stran. ISBN 978-80-200-3127-3.
NAKONEČNÝ, Milan. Novodobý český hermetismus. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Eminent, 2009. 362 s. ISBN 978-80-7281-327-8.
POLÁČEK, Jan. Malostranský ďábel: život a smrt mága dr. Smíchovského. 1. vydání. Praha: Plus, 2016. 327 stran. Objevené portréty. ISBN 978-80-259-0539-5.
Foto: Archiv NK ČR, kramerius.nkp.cz