Atlas na Astronomické věži
Patrně poprvé se tak stalo v březnu 1813, kdy byla 2,4 m vysoká a šest centů vážící socha vychýlena vichřicí a hrozilo její zřícení. Jedním z důvodů byla větrná korouhvička, která se pro zrezavělé ložisko nemohla otáčet a působila při silném západním větru (8. března 1813) jako páka, která Atlanta vychýlila o stopu směrem k východu.
Stavební komise při ohledání škod zjistila dvě závady. Korouhvička, tenkrát v podobě "Božího oka", nebyla dostatečně hluboko osazena a navíc trám, který poskytoval soše oporu byl shnilý. K opravě byl povolán pokrývač Augustin Lenhard se svými tovaryši. Tři dny (16.-18. března) trvalo než se jim podařilo snést sochu na zem. Poté si oddechli i stavební ředitel profesor Fischer s asistujícím inženýrem Lechnerem, kteří práci sledovali. Z nápisu na náprsní stuze Atlanta zjistili, že je opatřen starším letopočtem (1722), než do té doby známým datem osazení na věž (1751), a již nečitelným jménem autora sochy. Ta se dnes počítá k pracím Braunovy dílny.
Z důvodu válečných událostí byl Atlas na věž opětovně umístěn s téměř ročním zpožděním, gubernium provedení prací na podzim 1813 zakázalo s odůvodněním "nejistého konce války mezi Napoleonem a spojenci". Až po porážce Francouzů a obsazení Paříže 31. března 1814, došlo 9. května 1814 k osazení Atlanta zpět na věž a o den později spočinula na jeho bedrech nebeská sféra. O umístění Božího oka není v zápiscích Martina Aloise David (1757–1836), který byl v té době ředitelem klementinské hvězdárny, zmínka, ale z pozdějších údajů o opravě sochy vyplývá, že definitivně sneseno bylo při opravě vrcholu věže v roce 1823. O umístění sochy Atlanta zpět na věž klementinské hvězdárny v roce 1814 referovaly česky psané Cýsařské králowské Wídeňské Nowiny 21. května 1814 (zkrácený přepis zde), v nichž je i zmínka o "vševidoucím Božím oku nad nebeskou kulí". Na počest této události složil dokonce profesor dogmatiky a cenzor pražské univerzity Joachim Kron krátkou báseň, která je ve vídeňských novinách uvedena v latinském originále i českém překladu.
V poslední době se zpozorovalo, že velká socha Atlasa, držícího nebeskou kouli na věži hvězdárny v Klementinu, tak charakteristická pro pohled na tuho část Starého Města, počíná se viklati. Komise, vyslaná ku zjištění příčiny této, shledala, že trámy, na nichž socha jest upevněna, ztrouchnivěly, a že jest nutno, nemá-li socha při silnějším větru sražena dolů, rychle sochu opraviti. Počátkem května byla socha rozebrána, při čemž nalezla se na ní připevněna cínová tabulka, na níž vyryt byl latinský nápis, jenž zní v českém jazyku takto: Atlas nesoucí nebeskou kouli byl v roce 1723 poprvé postaven na Astronomickou věž Františkem Retzem, tehdejším rektorem Klementina, pozdějším generálem jesuitského řádu. Aby, jsa vlivem povětrnosti poškozen, mohl býti opraven, byl v r. 1813 ze svého místa odstraněn a později tamtéž opět postaven. Potřebný k tomu náklad povolil vysoký senát království za úřadování Františka Xav. Tvrdého, jemuž referát vědeckých záležitostí náležel, a na návrh kurátora veřejných budov Jiřího Fischera. František Xaver rytíř z Gestnerů, cís. král. matem. řiditel. Alois David, kr. kanonikus v Teplé, kr. astronom. Adam Bittner, adjunkt. Nápis tento ukazuje, že věž hvězdárny klementinské, byla postavena již před rokem 1723, a nikoliv, jak se až dosud za to mělo, v roce 1751. Nově opravená socha byla osazována minulého týdne opět na věž a 29. června práce pokročily tak, že byly odstraněny poslední zbytky lešení.
Z informací, publikovaných v Národních listech 26. června 1914 (s. 4), je možné doplnit, že ztrouchnivělé trámy byly při opravě nahrazeny železnou konstrukcí a do pouzdra byla k původní tabulce přiložena další, která uvádí údaje o nové opravě (datum a zúčastněné osoby). Obě tabulky byly společně zaletovány do měděné schránky, která byla vložena do nitra sochy. Opravu provedla klempířská firma Jindřicha Kosíka za vedení stavebního inženýra c. k. místodržitelství p. Růžičky.
Při posledním restaurování v roce 1995 byla ze sochy Atlanta vyňata cínová tabulka o rozměrech 217x96 mm v olověném pouzdře nesoucím latinský nápis Continet tabulam inscriptionis ("Obsahuje tabulku s nápisem").
Na tabulce je vyryto:
(avers)
Atlas globum coelestem sustinens anno 1723 a FRANCISCO RETZ Clementini tum Rectore postea Societatis Jesu generali Praeposito Speculae Astronomicae primum impositus; ut, iniuriis intemperiarum leasus, reficereteur, loco motus, eidemque integer restitutus est anno 1813.
Sumptus in opus necessarios Summus Regni Senatus
(revers)
agente, cui de re litteraria referendi provincia mandata erat, FRANCISCO XAVERIO TWRDY, ex formula aedificationum publicarum curatoris GEORGII FISCHER, decrevit. FRANCISCO XAV. Equite de GERSTNER, Mathematum Caes. Reg., quem ajunt, Directore. ALOYSIO DAVID Teplae reg. Canonico Astronomo Regio. ADAMO BITTNER ejus socio.
Volně přeloženo: "Atlas podpírající nebeskou báň byl na astronomickou pozorovatelnu poprvé umístěn roku 1723 Františkem Retzem, tehdy rektorem Klementina, později generálním představeným Tovaryšstva Ježíšova; protože byl poškozen nepřízní počasí, byl sňat, aby mohl být opraven, a roku 1813 byl na věž znovu vztyčen. O nákladech nezbytných k vykonání díla rozhodlo Nejvyšší Královské zemské Gubernium z podnětu Františka Xavera Twrdého, pověřeného správou studijních záležitostí, a na návrh Jiřího Fischera, dohližitele nad veřejnými stavbami.
Za Františka Xav. rytíře Gerstnera, nazývaného ředitelem císařsko-královských matematiků, za Aloise Davida, kanovníka královské Teplé, královského astronoma, za Adama Bittnera, jeho zástupce."
Z latiny přeložil PhDr. Vojtěch Balík, 1995
