Pamětní deska u vstupu do nynější Národní knihovny ČR připomíná oběti druhé světové války z řad zaměstnanců knihovny, přejmenované po uzavření vysokých škol v roce 1939 z Národní a univerzitní knihovny na Zemskou knihovnu.
Nelehké období popsal ve své zprávě pro ministerstvo školství a osvěty, nazvané Doklady německé činnosti za okupace (srpen 1945), ředitel knihovny Dr. Josef Bečka mj. takto: „Terorem a zastrašováním byli drženi při zemi všichni zaměstnanci knihovny. Osobní ztráty a osobní útrapy byly velmi těžké. V dobách Heydrichiády byli popraveni rada Dr. Jan Frček a komisařka Dr. Anna Zbořilová. V koncentračních táborech zemřel Dr. Ilja Golub a kancelářský oficiant Jaroslav Pohl. Skoro 5 let byl žalářován aktuárský ředitel Čeněk Růžička, obviněný z příprav vojenského povstání proti Německu. Dále byli žalářováni v koncentračních táborech a věznicích: vrchní komisař doc. Dr. Galla a smluvní úředník Miroslav Paťava. Jiní úředníci pak byli z trestu předčasně dáni do pense, propuštěni, nebo jim byl snížen plat. Řada jiných zaměstnanců byla pak „nasazena“ a to byla také jedna z četných forem rafinované persekuce. Ale přes toto pronásledování drtivá většina zaměstnanců zachovala pevnou páteř, nepoddala se útlaku, nezradila. Dva ze zaměstnanců knihovny padli za bojů o Prahu a to kancelářský pomocník Josef Vlášek a uklízečka Božena Haladová.“ [1]
|
|
|
Použité zdroje:
1. HEKRDLOVÁ, Kateřina: Váleční hrdinové, e-zpravodaj Národní knihovny ČR, roč. 2, 2015, č. 3, s. 8-9. Dostupné zde: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/vydane-publikace/soubory/ostatni/ez_2015_3.pdf