Zrcadlová kaple Klementina

Kaple, původně zasvěcená Zvěstování Panně Marii, vděčí za svůj současný název neobvykle hojnému využití zrcadel při výzdobě stěn i klenby. Byla postavena na vlastní náklady latinskou větší mariánskou kongregací v letech 1722-1726. Její autorství dosud není spolehlivě určeno, připisuje se architektům Františku Maxmiliánu Kaňkovi nebo Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi. Nástropní pětidílná freska z r. 1723 od Jana Hiebla byla inspirována modlitbou Ave Maria a k životu Panny Marie se tématicky vážou i čtyři olejomalby Václava Vavřince Reinera. K unikátnímu vybavení patří rovněž dvojice barokních varhan, které pocházejí z mistrovských dílen 18. století. Původní jsou varhany na kůru z roku 1732, zhotovené varhanářem Tomášem Schwarzem. Na místo hlavního oltáře, který se po sekularizaci v r. 1784 ztratil, byly dodatečně (v 50. letech 20. století) přemístěny barokní varhany původně z kostela ve Svatoboru u Doupova. Do kaple se vchází klasicistním přístavkem od Matyáše Hummela, jehož výstavba zajistila objektu narušenou statiku. Díky neobyčejnému interiéru, pro nějž stavitelé zvolili působivou kombinaci mramoru, zrcadel, zlacené štukové výzdoby, fresek a obrazů, patří Zrcadlová kaple k největším skvostům Klementina.

Od poloviny 30. let 20. století je Zrcadlová kaple využívána ke světským účelům. Pořádají se zde pravidelné koncerty, výjimečně výstavy a prostor si lze pronajmout i k dalším společenským akcím nebo svatbě.