Základní dokumenty

Národní knihovna České republiky (NK ČR) je státní příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo kultury ČR. Svou činností a směřováním vychází z kulturní politiky našeho státu, působí v souladu se Zřizovací listinou a Organizačním řádem Národní knihovny ČR. Zákonem 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (tzv. knihovní zákon) je definována jako knihovna s univerzálním knihovním fondem, doplněným specializovanými fondy, která trvale uchovává konzervační a historický fond. NK ČR je centrem systému knihoven, vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti.

Fondy Národní knihovny, důležitá součást národního kulturního bohatství, obsahují více než sedm a půl milionu knihovních dokumentů, každoročně narůstají o bezmála 90 000 nových. Autonomní součástí NK ČR je Slovanská knihovna s fondem odborné světové slavistické literatury, zejména historické, filologické a politologické a vybrané původní literární tvorby slovanských národů. Fondy Národní knihovny reprezentují období od počátků písemnictví na našem území do současnosti. Ceněnou součástí sbírek je více než 21 500 rukopisů, přes 4000 inkunábulí (tištěných od vynálezu knihtisku do roku 1500) a přes 200 000 starých tisků (pocházejících z let 1501–1800).

Nejstarší rukopisy pocházejí z prostředí helénského Egypta ze 3. století, z Evropy z konce 8. století, nejmladší z první poloviny 20. století. Jádro historických fondů tvoří středověké latinské rukopisy. Zajímavé jsou také sbírky perských a arabských rukopisů či sanskrtských textů psaných na palmové listy. Za nejcennější rukopis je považován bohatě ilustrovaný Vyšehradský kodex spojený s korunovací prvního českého krále Vratislava I. z roku 1085. Jeho historická hodnota je srovnatelná s českými korunovačními klenoty. Významné jsou rovněž fondy Hudebního oddělení a svým obsahem také fondy Slovanské knihovny. Jádrem novodobých fondů (tištěných po roce 1800) jsou knihy (včetně vzácných vydání klasiků a bibliofilských tisků), noviny, časopisy, ale také mapy, plakáty a další dokumenty publikované na českém území. Novodobé fondy jsou nejúplnější sbírkou české produkce tištěné po roce 1800.

Informace o uchovávaných dokumentech jsou zpřístupněny v elektronické podobě podle mezinárodních standardů. Postupně jsou digitalizovány vzácné rukopisy, staré tisky, stejně jako novodobá literatura (vydaná po roce 1800), tj. monografie i periodika, se zvláštním přihlédnutím ke stárnutím ohroženým dokumentům. Digitální branou pro vstup do světa rukopisů a starých tisků je Manuscriptorium. Novodobé fondy jsou k dispozici v Národní digitální knihovně (NDK.cz), kde se dostupnost jednotlivých titulů řídí autorským zákonem a licenčními smlouvami, které Národní knihovna uzavřela s nositeli práv nebo jejich zástupci. Díky tomu je dnes velká část novodobých digitálních fondů dostupná online. Aktuální informace o fondech většiny českých knihoven spravuje Národní knihovna v Souborném katalogu ČR.

Studovny Národní knihovny jsou přístupné všem registrovaným uživatelům s platným čtenářským průkazem nebo držitelům denní vstupenky. Podrobnější informace získáte na adrese www.nkp.cz nebo v Hale služeb.

Každoročně knihovnu fyzicky navštíví cca půl milionu uživatelů. Další více než dva miliony zájemců pak pracují s různými webovými stránkami provozovanými Národní knihovnou. Digitální knihovny a online služby Národní knihovny ročně využije přes deset milionů návštěvníků.

Sídlem Národní knihovny ČR je bývalá jezuitská kolej Klementinum, jež je národní kulturní památkou a patří mezi nejrozsáhlejší barokní stavby na území našeho státu. Více než 4 miliony dokumentů jsou od roku 1996 uloženy v Centrálním depozitáři v Hostivaři.