Dokumenty ruské a ukrajinské emigrace ve fondech Slovanské knihovny
Knižní fond ruské a ukrajinské emigrace po roce 1917 představuje zvláště významnou složku knihovních sbírek Slovanské knihovny. Obsahuje zejména beletrii, politickou publicistiku, vědecká a memoárová díla vztahující se k novodobé ruské a ukrajinské historii. Kvantitativní zastoupení jednotlivých emigrantských nakladatelství meziválečného období podává vcelku výstižný obraz jejich produkce. Mezi stovkami nakladatelství a vydavatelských organizací zaujímají přední místa berlínská nakladatelství I. P. Ladyžnikova a Z. I. Gržebina, k nimž se řadí rovněž v Berlíně působící Slovo a Grani, dále pražské Plamja, pařížské Vozroždenije, Rossijsko-bolgarskoje knigoizdatel´stvo v Sofii, Russkij naučnyj institut v Bělehradě, nakladatelství Svjatoslav působící v Bělehradě a Novém Sadu. Specifické místo přísluší pařížskému nakladatelství YMCA-Press, které navázalo na svou meziválečnou činnost rozsáhlou produkcí po roce 1945, jež je v knihovně bohatě zastoupena, podobně jako produkce frankfurtského nakladatelství Posev či newyorského Izdateľstva im. Čechova, Ukrajinské svobodné akademie věd, Ševčenkovy vědecké společnosti či Ukrajinské svobodné univerzity v Mnichově. V ukrajinském meziválečném knižním fondu převažují publikace vydané v Československu, což odpovídá tehdejší úloze Prahy jako největšího vydavatelského centra ukrajinské emigrace v Evropě.
Z publikací beletristické či převážně beletristické povahy zasluhují zmínky literární almanachy vydávané v Berlíně, Paříži, Praze, Bělehradě, Sofii, Tallinu, Rize, Kaunasu, Varšavě, Charbinu, Šanghaji a New Yorku, které navazovaly na tradici předrevolučního Ruska. Z četných historických a historicko-literárních sborníků uveďme alespoň v Berlíně vydaný Archiv russkoj revoljucii o dvaadvaceti svazcích. Významné místo přísluší memoárům politických, veřejných a vojenských činitelů, vztahujícím se k dění na přelomu 19. a 20. století, k první světové válce, k revolučním událostem a občanské válce v Rusku i k ukrajinským snahám o nezávislost.
Těžiště fondu ruské a ukrajinské emigrace spočívá jednoznačně v produkci meziválečné, avšak rovněž sbírky publikací z období po druhé světové válce zasluhují pozornosti. Kromě monografií obsahují i některé vícesvazkové sborníky, např. Zapiski Russkoj akademičeskoj gruppy v SŠA (New York), Zapysky Naukovoho tovarystva im. Ševčenka (New York, Paříž, Sydney, Toronto), Litopys Volyni (Winnipeg), sborník Bohoslovija, vydávaný Ukrajinskou bohosloveckou společností v Římě aj.
Ojedinělá je též sbírka emigrantských periodik uložená ve Slovanské knihovně.
