Z významných sbírek Slovanské knihovny

Důležitou součást fondu Slovanské knihovny tvoří soukromé knihovny, které byly získány darem nebo nákupem především ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Obsahovaly základní literaturu o daném národu či geografickém regionu, případně též národní literární produkci, a průběžně se rozšiřovaly systematickou akvizicí historických i soudobých knih a periodik.

Vůbec první sbírkou, kterou knihovna získala, byla soukromá knihovna Vladimira Nikolajeviče Tukalevského. Ten ji roku 1923 zdarma nabídl československému ministerstvu zahraničních věcí v rámci svého návrhu na založení Ruské knihovny.

Specifické místo ve fondech Slovanské knihovny zaujímá knihovna petrohradského knihkupce a vydavatele Aleksandra Filippoviče Smirdina, zrcadlící kulturní zájmy ruské společnosti ve druhé polovině 18. a první polovině 19. století. Tematicky ucelené jsou zejména knihovna ragusian Milana Rešetara, obsahující knihy a rukopisy duborvinckých spisovatelů, dubrovnické tisky a publikace o Dubrovníku vydané po celém světě, a sbírka rukopisů ze severního Ruska, kterou shromáždil Aleksandr Dmitrijevič Grigorʼjev.

Pro 20. století představuje nejdůležitější ucelenou kolekci sbírka knih a periodik Ruského zahraničního historického archivu zrušeného v roce 1945, jejíž podstatnou část tvoří knihy a periodika vydávané v letech 1918–1945 po celém světě příslušníky ruské, ukrajinské a běloruské emigrace. Sbírka emigrantských periodik je od roku 2007 zapsána do seznamu světového kulturního písemného dědictví „Paměť světa“ organizace UNESCO.

Většina získaných sbírek byla během katalogizace rozptýlena ve fondu Slovanské knihovny, pouze kolekce A. F. Smirdina, A. D. Grigorʼjeva a Ruského zahraničního historického archivu byly uloženy samostatně a lze tak bez problémů studovat jejich složení a rozsah.